Sborník Muzea Brněnska 2016

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dostáváte do rukou sedmnáctý Sborník Muzea Brněnska. Po 16 letech existence lze snad už hovořit o tradici, již toto periodikum, shrnující od roku 1999 výsledky odborné činnosti pracovníků muzea a jeho spolupracovníků, vytvořilo. Letošní sborník na tuto tradici navazuje, přináší však některé změny.

Na první pohled zjevnou změnou je nová grafická podoba sborníku, mění se však také jeho vnitřní struktura. Sborník je nově rozdělen na část Studie, v níž budou publikovány tematicky různorodé vědecké stati, a část Zprávy, články reflektující aktuální dění v Muzeu Brněnska i samotnou muzejní práci, její rozmanité podoby, možnosti a úskalí.

Stejně jako v předchozích letech jsou autory příspěvků ve sborníku odborní pracovníci muzea a jeho externí spolupracovníci, tematickým styčným bodem zůstává region Brněnska, oblast působení poboček muzea.

Kontinuitu s předchozími ročníky akcentuje v letošním čísle úvodní Ohlédnutí dlouholetého redaktora sborníku. V části Studie pak najdete mimo jiné tematický blok věnovaný rodině Löw-Beerů či studii osobnosti a díla Gabriely Preissové. Ve sborníku je otištěna také jedna z povídek spisovatelky, vztahující se zároveň k dalšímu textu – rozboru sídelní situace Romů na Oslavansku. Za zmínku jistě stojí analýza raněnovověkých právnických rukopisů v rajhradské benediktinské knihovně, již Muzeum Brněnska spravuje, či stať historičky umění muzea o krajinářské škole Aloise Kalvody, doplněná drobným příspěvkem ilustrujícím vztah Kalvody a jeho žáků.

V části Zprávy jsou uveřejněny mimo jiné texty věnované záměrům muzea do budoucna, ať už jde o činnost prezentační (vize nové expozice Památníku písemnictví na Moravě), nebo práci s veřejností (využití reminiscence v muzejní praxi). Najdete zde také shrnutí úspěšného příkladu komunitní spolupráce Podhoráckého muzea (projekt připomínající výročí konce druhé světové války na Tišnovsku).

Změna vzhledu a struktury sborníku je prvním krokem, či spíše krůčkem, k zásadnější proměně sborníku a především ke zvýšení jeho odborné prestiže, která je cílem stávající redakce. Podmínkou sine qua non je v tomto případě sestavení redakční rady, jejímuž schválení budou napříště texty přispěvatelů podléhat. Muzeum Brněnska je potěšeno a poctěno, že se do čela této redakční rady uvolil postavit uznávaný historik a pedagog, profesor Dušan Uhlíř.

Doufáme, že si i v letošním sborníku každý najde téma, které ho zaujme, a že příští, v pořadí osmnáctý, Sborník Muzea Brněnska dostojí cílům, které si redakce vytyčila.

Redakce, září 2016