Sborník Muzea Brněnska 2024

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

tématem letošního ročníku našeho muzejního sborníku je samo Muzeum Brněn­ska. Texty se věnují sbírkovým fondům spravovaným jeho pobočkami, památko­vým objektům, v nichž sídlí, a v neposlední řadě práci muzea s veřejností.

Úvodní studie vychází ze stavebněhistorického průzkumu areálu kláštera Porta coeli, v němž od roku 1950 sídlí i Podhorácké muzeum, přibližuje stavební vývoj a proměny využití zdejší klášterní sýpky.

Stať Ivančické husitské reminiscence v oddílu Materiály představuje unikátní soubor kachlů s husitskými motivy ze sbírek Muzea v Ivančicích a zároveň poprvé podává úplný přehled moravských nálezů s touto tematikou. Vaší pozornosti by neměla uniknout poutavá analýza plánů vojenského ležení u Zeithainu roku 1730, okázalé barokní slavnosti, kterou pro své současníky uspořádal saský panovník August Silný. Věříme, že článek interpretující materiály uložené v knihovně Bene­diktinského opatství v Rajhradě zaujme nejen příznivce vojenské historie. Kaž­dodenní muzejní praxi reflektuje text věnovaný muzejní pedagogice – oboru, bez něhož si prezentační a interpretační činnost muzea ve 21. století nelze představit. Studie mapuje teoretické základy koncipování interaktivních prostor a popisuje praktické příklady jejich aplikace v Muzeu Brněnska z období posledních osmi let, kdy zde působí muzejní pedagožka.

V nerecenzované části najdete zprávu o pracovním setkání muzejníků, knihov­níků a archivářů nad tématem zpracování osobních fondů a recenzi monografie o významném speleologovi Aloisi Královi, jehož pozůstalost je uložena v Podho­ráckém muzeu.

Sborník Muzea Brněnska vychází již čtvrt století a my věříme, že i letos mají uve­řejněné texty potenciál zaujmout. Rádi bychom také připomněli webovou platfor­mu, na níž jsou nově k dispozici i starší vydání periodika.

Tímto ročníkem končí své působení v čele redakční rady Sborníku Muzea Brněn­ska profesor Dušan Uhlíř. Patří mu náš velký dík. V roce 2016, v době transforma­ce našeho muzejního sborníku v recenzované periodikum, se ochotně ujal před­sednictví redakční rady a zaštítil tak sborník svou odbornou autoritou. V dalších letech se pak neúnavně podílel na práci redakční rady, do sborníku přispěl i autor­sky. Vážíme si toho a přejeme vše dobré do dalších let.

Redakce